txt

VELKÝ STÁTNÍ ZNAK
a
MAPY PRVNÍ SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

Mírová konference v Paříži byla svolána státy Dohody k vypracování mírových smluv se zeměmi poraženými v první světové válce, konala se v období od 18. ledna 1919 do 21. ledna 1920 a jako součást vládní delegace československého státu na konferenci byla i kartografická sekce. Pařížská mírová konference určila rozsah území samostatné Československé republiky a průběh jejich státních hranic a úkolem kartografické sekce bylo vybavit naše delegáty mapami, diagramy, statistickými daty a dalšími podklady pro jednání, zejména o státních hranicích nového státu.

Pro konečné stanovení hranic Československé republiky měly zásadní význam mírové smlouvy uzavřené a podepsané mezi státy Dohody a Německem, Rakouskem a Maďarskem. Na základě smlouvy s Německem, podepsané dne 28. června 1919 ve Versailles nedaleko Paříže, získal náš stát území dnešního Hlučínska a později území obcí Hať a Píšť tamtéž. Na základě smlouvy s Rakouskem, podepsané dne 10. září 1920 v Sain-Germain-en-Laye, nám připadlo území dyjsko-moravského trojúhelníku, Valticko a Vitorazsko a zároveň se součástí nového státu stala i Podkarpatská Rus. Smlouva s Maďarskem, podepsaná dne 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles, potvrdila naše spojení se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Pařížská mírová konference se však zabývala rovněž odstoupením části území Těšínska, Oravy a Spiše ve prospěch Polska. Rozhodnuto o tom bylo v belgickém Spa dne 28. července 1920, k definitivní úpravě hranic pak došlo v roce 1924.

Vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 se stalo podnětem pro tvorbu řady jeho map. Postupně vznikaly péčí státních orgánů, péčí soukromých osob, a to jak na půdě domácí, tak i v zahraničí.

Mapa République tchècoslovaque – Československá republika

Mapa République tchècoslovaque – Československá republika v měřítku 1 : 100 000 je příkladem mapy vzniklé z iniciativy našich státních orgánů. Mapa je dílem československých vojenských geografů a kartografů a vydána byla v Paříži geografickou a kartografickou službou francouzské armády v první polovině roku 1920. Jako podklad pro tvorbu mapy byla využita francouzská mapa Evropy v měřítku 1 : 1 000 000, Ottův zeměpisný atlas a rakouská přehledná mapa střední Evropy v měřítku 1 : 750 000, která vtiskla popisované mapě její základní podobu. Mapa zahrnuje území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi a byla tištěna v pěti barvách.

Mapa byla vydána na dvou stejně velkých mapových listech – západním a východním. Rozměr jejich vnitřního rámu je 367 x 454 mm, rozměr vnějšího rámu 383 x 470 mm. Oba mapové listy bylo možné používat buď samostatně, nebo je naopak po ořezání spojit v jeden celek. V mapě nejsou zakresleny zemské hranice, výrazně je podána pouze hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Území Těšínska je zobrazeno ještě jako celistvé, k definitivní úpravě hranic s Polskem došlo až v roce 1924.

Popsaná mapa se stala zdrojem pro tvorbu mnoha dalších kartografických děl.

Mapa Přehledná mapa Československé republiky

Přehledná mapa Československé republiky v měřítku 1 : 100 000 byla zpracována a vydána Československých vojenským zeměpisným ústavem v první polovině roku 1920. Vytištěna byla jako čtyřbarevná v Praze u firmy M. Schulz.

Mapa byla zhotovena vcelku na jednom mapovém listě, rozměr vnitřního rámu je 414 x 939 mm, rozměr vnějšího rámu 437 x 961 mm. Jedná se o obecně zeměpisnou mapu zobrazující území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi, území Těšínska je zobrazeno ještě jako celistvé. Jejím obsahem je polohopis s popisem a výškopis. Ze základní komunikační sítě státu jsou v mapě vykresleny jen železnice, silnice nikoliv. Popis mapy je převážně v českém jazyce. Mapa je vyzdobena malým státním znakem s českým lvem na štítě. Autoři kresby jsou uvedeni pod názvem vpravo.

Mapa je ukázkou dokonalé mapové kresby, skvělého popisu a velmi dobré tiskařské práce. Byla vydána v nákladu nejméně 1 700 kusů a odbornou i laickou veřejností byla velmi ceněna již v době svého vzniku. Stejné uznání a obdiv ji provázejí i dnes.

Mapa Republika Československá

Mapa Republika československá v měřítku 1 : 100 000 je ukázkou mapy vytvořené soukromou osobou – jednotlivcem v prvních letech československé státní samostatnosti. Jejím autorem byl Ing. Julius Gregor, podplukovník a člen Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Jako nakladatel mapy je uveden A. Píša, knihkupec v Brně s dodatkem: Knihkupec české vysoké školy technické v Brně.

Mapa je tištěna na jednom listě o celkové velikosti 557 x 1056 mm. Vnitřní rám má rozměr 413 x 963 mm, vnější 430 x 980 mm. Jedná se o obecně zeměpisnou mapu zobrazující Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus, již vzájemně oddělené zřetelně vyznačenými zemskými hranicemi. Obsahem mapy je polohopis s popisem a výškopis. Reliéf prostoru byl naznačen stínováním. Mapa je vícebarevná, k rozlišení a zdůraznění československého státního území bylo použito efektu negativního obrazu. Zdobně je vyveden název mapy, a to jak v písmu, tak v položení v ladné křivce. Mapa není datována, v pravém dolním rohu je uveden pouze údaj: Třetí opravené vydání. Výtisky předchozích dvou vydání nejsou k dispozici, známo je pouze to, že 1. vydání se objevilo v roce 1919.

Mapa Ing. Julia Gregora patří k dobrým výsledkům soukromé kartografie daných let. Počet tří vydání svědčí o její oblíbenosti a o celkovém zájmu tehdejší společnosti o svůj nový československý stát.

Velký státní znak Československé republiky

Velký státní znak Československé republiky podle zákona číslo252/1920 Sb. z 30. 3. 1920

"Texty k mapám z dostupných zdrojů připravil Ing. Karel Vítek"

_________________________________________________________________________________________________________________